Copyright © 2001 Kurt Pfeifle
Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.1 or any later version published by the Free Software Foundation; with no Invariant Sections, with no Front-Cover Texts, and with no Back-Cover Texts. A copy of the license is included in the section entitled "GNU Free Documentation License".
Tento manuál popisuje KDEPrint. KDEPrint není samostatný program. Je to nový tiskový rámec pro KDE 2.2. KDEPrint je vrstva mezi aplikacemi KDE a vybraným (a nainstalovaným) tiskovým subsystémem vašeho OS (operační systém).
Obsah
Seznam příkladů
Tento manuál popisuje KDEPrint. KDEPrint není samostatný program. Je to nový tiskový rámec pro KDE 2.2. KDEPrint je vrstva mezi aplikacemi KDE a vybraným (a nainstalovaným) tiskovým subsystémem vašeho OS (operační systém).
Měli bychom vás upozornit, že vývojář této aplikace a autor tohoto dokumentu mají největší zkušenosti se systémem CUPS. V době tvorby tohoto manuálu je CUPS nejlépe podporovaný a dokumentovaný tiskový subsystém.
Tento manuál se stále vyvíjí a další verze software KDEPrint a verze dokumentu budou podporovat a popisovat i ostatní tiskové systémy.
I když váš systém možná není popsaný příliš dobře, doufáme, že prohlédnutím modulu Správce tisku v KControl získáte dostatečnou představu o tom, jak se má nastavit bez ohledu na to, který tiskový subsystém používáte.
Lauri Watts, Dokumentační tým KDE
Tato kapitola se snaží poskytnout technický přehled o KDEPrint, který by měli pochopit i neprogramátoři.
KDEPrint je nový a revoluční nástroj s jednoduchým přístupem k tiskovým službám pro uživatele KDE i vývojáře KDE.
Funkce KDEPrint jsou dosažitelné různými způsoby: pomocí Správce tisku v KControl, příkazem kprinter nebo přes dialog, který se zobrazí při požadavku na tisk.
KDEPrint není náhrada za tiskový subsystém. KDEPrint proto neposkytuje fronty a nedělá základní zpracování PostScript® ani jiných tiskových dat.
KDEPrint je vrstva mezi frontami (a zpracováním dat) a aplikacemi, které chtějí tisknout. KDEPrint poskytuje rozhraní pro uživatele KDE i vývojáře KDE pro přístup k podporovaným tiskovým subsystémům. Zároveň je ho možné výborně nastavit.
KDEPrint se lehce používá jak koncovým uživatelům KDE tak i vývojářům. Vývojáři mohou svoje aplikace s minimálními změnami portovat ze starého tiskového „systému“ Qt™ do KDEPrint. Uživatelé si mohou jednoduše vybrat a nastavit vlastní tiskový subsystém.
Pro nové uživatele KDE: Qt™ je základní knihovna a grafické prvky, která se používá ve všech aplikacích KDE. Qt™ vyvíjí norská softwarová firma TrollTech.
KDEPrint se k různým lidem tváří různě.
KDEPrint umožňuje uživatelům a/nebo administrátorům v závislosti na právech přístup k tiskovým subsystémům (CUPS, LPD, RLPR, LPRng, PDQ apod) pomocí grafického rozhraní (GUI). S jeho pomocí mohou uživatelé tisknout, spravovat úlohy, tiskárny a tiskového démona, a to všechno velmi komfortně.
Zkušení uživatelé ocení možnost připojit libovolný filtr pro tisková data mezi výstup aplikace a vstup do tiskového subsystému. Některé příklady najdete už „v základní verzi“ KDEPrint.
Pokud vývojář KDE potřebuje, aby jeho aplikace podporovala tisk, nemusí psát tiskové funkce od začátku. Před KDE 2.2 byla tato služba poskytovaná třídou QPrinter
z knihovny Qt™. QPrinter
používal starý „Line Printer Deamon“ (LPD). Knihovna KDEPrint je založena na moderním Common UNIX® Printing System (CUPS) i když poskytuje kompatibilitu s LPD a ostatními tiskovými systémy. Nechává k dispozici i možnost pro další vývoj.
Aby mohli vývojáři KDE používat novou třídu KDEPrint, stačí na to minimální změny: místo každého volání QPrinter
se použije volání KPrinter
. Nahradí se jedno písmeno na pár místech a je to! Aplikace může začít využívat všechny funkce nové knihovny KDEPrint.
Ambicióznější programátoři nebo ti, kteří potřebují speciální funkce mohou udělat ještě víc: přizpůsobit tiskový dialog přidáním další „záložky“, kde budou jejich rozšíření standardního KDEPrint.
Tato poslední funkce není zatím v KDE velmi používána, protože vývojáři zatím moc nevědí o síle KDEPrint. To se ale asi v budoucnosti změní. Jedním příkladem, který jsem objevil, je KCron. Umožňuje upravit vaši tabulku crontab pomocí GUI. Má implementovanou funkci, kterou můžete vy (nebo root
) vybrat, zda chcete vytisknout tabulku celou (pro všechny uživatele), nebo pouze označenou část. Je ukázána na následujících obrázcích.
Tento obrázek ukazuje příklad nástroje KCron.
Dialog pro nastavení tiskových možností KCron: přidaná záložka Možnosti Cron je z aplikace KCron ale není z KDEPrint. Je to speciální rozšíření přidané z KCron pro tisk přes KDEPrint. I ostatní vývojáři mohou implementovat takováto rozšíření.
KCron přídavek do dialogu KDEPrint.
KDEPrint je lehce ovladatelné rozhraní pro všechny podporované tiskové subsystémy, i když neodstraňuje jejich základní nedostatky. Ale aspoň zahlazuje některé problémy. Různí uživatelé mohou používat různé tiskové subsystémy. Mohou je dokonce pro jednotlivé úlohy přepínat „za běhu“ z tiskového dialogu. (Samozřejmě musí být jiné subsystémy nainstalovány a nesmí si překážet.)
Většina uživatelů UNIX® systémů je zvyklá na LPD. LPD poskytuje pouze základní tiskové funkce, není flexibilní a nepodporuje množství voleb, které poskytují moderní tiskové systémy, jako je například CUPS. I když dokáže tisknout vzdáleně (jako každý protokol založený na TCP/IP), LPD nepodporuje obousměrnou komunikaci, přihlášení, ovládání přístupu ani šifrování.
KDEPrint dokáže s CUPS podporovat:
hledání dostupných tiskáren ve vaší LAN,
základní, digest a certifikátové přihlášení,
ovládání přístupu na základě IP adres, síťových adres, síťových masek, jmen hostitelů a domén,
šifrování tiskových dat pomocí 128-bitového TLS nebo SSL3 a tak ochránit data.
Proto je KDEPrint daleko robustnější a bezpečnější řešení než starý LPD.
Ke KDEPrint máte přístup těmito různými způsoby:
pomocí aplikací: pokud zavoláte tiskový dialog (pomocí Soubor+Tisk...) nebo tlačítkem s malou tiskárnou.
pomocí příkazu kprinter v terminal nebo okně Konsole nebo z dialogu Spustit příkaz....
pomocí tlačítka , které spustí KControl a použitím Systém+Správce tisku. Tím se otevře administrátorská část KDEPrint v Ovládací centrum KDE a umožňuje přepínat do jiných částí KControl.
z příkazového řádku (Konsole nebo dialogu Spustit příkaz...) příkazem kcmshell
. Tím se spustí pouze část KDEPrint v KControl. printmgr
Spuštění dialogu kprinter z okna Spustit příkaz...
Toto je kresba z Kivio v dialogu kprinter. Vždy můžete přidat novou tiskárnu kliknutím na malé tlačítko Průvodce (na obrázku označené červenou/žlutou barvou).
Spuštěný dialog kprinter (náhled kresby Kivio)
Nový systém KDEPrint obsahuje několik důležitých funkcí. Zřejmě jste doteď asi nepracovali v úplně sofistikovaném prostředí pro tisk, podívejte se, co všechno KDEPrint dokáže.
KDEPrint obsahuje „Průvodce přidáním tiskárny“. Tento průvodce zjednodušuje přidání a nastavení nové tiskárny. Samozřejmě to můžete udělat i ručně.
KDEPrint pomáhá při „objevování“ tiskáren. Dokáže prohledat okolí na dostupné zařízení a fronty. Funguje to se síťovými spojeními TCP (AppSocket, čili HP® JetDirect® nebo IPP) nebo SMB/Samba (sdílené Windows®) tiskárny a částečně i pro přímo připojené tiskárny přes paralelní, sériový nebo USB port.
Tento průvodce výrazně zjednodušuje instalaci a zpracování ovladačů. Výběr, nastavení a otestování by mělo být tak jednoduché, jako ještě nikdy na systémech Linux®.
Prohlížeč tiskových úloh je automaticky spouštěn z kprinter. Je možné ho zasunout do panelu KDE (do systémové lišty). Umožňuje úplnou správu úloh, pokud ji podporuje tiskový subsystém.
Můžete:
Pozdržet a uvolnit úlohy
Přesunout čekající úlohy na jinou tiskárnu
Zrušit čekající nebo zpracovávané úlohy
Obrázek Prohlížeče úloh KDEPrint zobrazuje dostupné informace: ID úlohy, cílovou tiskárnu, název úlohy, vlastníka úlohy, stav úlohy a velikost úlohy. V další verzi KDEPrint bude zobrazena i informace o počte stránek (podle výpočtu CUPS, přečtěte si o účtování stránek a omezeních tohoto systému).
Obrázek Prohlížeče tiskových úloh KDEPrint
Jiný způsob pohledu na stejné informace (se stejným ovládáním je pomocí Ovládací centrum KDE použitím Systém+Správce tisku. Pokud nevidíte Informace o tiskárně, klikněte pravým tlačítkem myši na pozadí okna a vyberte Zobrazit/skrýt detaily o tiskárně. Potom zobrazte záložku Úlohy, kde je:
KDEPrint používá různé moduly pro rozhraní s různými tiskovými subsystémy. Ne všechny moduly jsou plně implementované, ale poskytují základní funkce tisku s:
LPD (BSD styl)
LPRng (Red Hat®, pokud používáte jeho podmnožinu ve stylu BSD),
RLPR (nástroj příkazového řádku LPR, který nepotřebuje soubor printcap
).
„externí“ tiskové příkazy (podobné Netscape®).
Nejdůležitější je plná podpora CUPS, která už existuje. Moduly pro jiné tiskové subsystémy jako je PLP, PPR a PDQ budou možná dostupné později.
KDEPrint dělá KDE daleko více flexibilnější. Poskytuje svobodu výběru pro uživatele KDE 2.2. Pro použití jiných tiskových subsystémů je musíte samozřejmě nainstalovat sami nezávisle na KDE. Ve starších verzích museli uživatelé používat starý styl tiskových subsystémů LPD. Teď mohou používat dokonce CUPS. Pokud se v budoucnosti objeví nové subsystémy, bude jednoduché je také integrovat.
Některé speciální funkce KDEPrint závisí na vybraném tiskovém subsystému. Tato závislost je nutná, protože tyto funkce jsou implementované pouze v tomto subsystému. Nezapomínejte, že KDEPrint je mezi-vrstva mezi aplikacemi KDE a tiskovým subsystémem. Není to náhrada za tiskový subsystém. Většina závislostí může existovat i z jiného důvodu: KDEPrint ještě neimplementoval rozhraní pro všechny funkce všech subsystémů.
Mezi ostatní funkce KDEPrint patří nezávislost na vybraném tiskovém subsystému a dostupnost pro každý z nich. Momentálně existují i „speciální“ nebo „virtuální“ tiskárny a obecné „předfiltry“.
Z tiskového dialogu si můžete vybrat náhled. Při tomto zobrazení je tisknutý soubor poslán přes filtry tak, aby se vešel na obrazovku v KGhostView.
Mezi dalšími funkcemi KDEPrint je několik „speciálních“ nebo „virtuálních“ tiskáren:
Tyto speciální tiskárny nabízejí:
Převod vašeho dokumentu do PDF pomocí externího programu.
Poslání vašeho dokument jako PDF přílohu v emailu.
Uložit váš dokument jako soubor PostScript®.
Poslat soubor přes dostupný backend, jako je software Hylafax jako fax.
Tyto „speciální“ tiskárny se v tiskovém dialogu zobrazují jako „normální“ tiskárny. Jsou plně nastavitelné pro jednotlivé uživatele.
KDEPrint poskytuje rámec pro definování a nastavení vašich vlastních „před-filtrů“. Tyto před-filtry můžete použít před posláním souboru do tiskového subsystému před dalším zpracováním, ale potom, co (PostScript®, textové nebo jiné) tiskové soubory byly vaší aplikací již vygenerovány.
Některé užitečné filtry jsou už předdefinovány. Jsou to:
Filtr „více stránek na listu“,
textový filtr „enscript“,
a tři filtry pro tisk letáku.
Můžete si vytvořit také svoje vlastní filtry založené na nějakém jiném programu, který zpracovává PostScript®, text nebo obrázky a výstup vyrábí v některém z těchto formátů.
Tyto filtry se nastavují soubory XML. Tím je rozšíření velmi jednoduché pro zkušené programátory, ale nastavení pro uživatele je též dostupné pomocí intuitivního grafického rozhraní. Takže se nebojte, nemusíte se učit XML jen kvůli KDEPrint.
Toto je předdefinovaný filtr, který se instaluje s KDEPrint. Umožňuje vytvořit upravený výstup PostScript® ze vstupu PostScript® tak, že tiskne 1, 2, nebo 4 logické stránky na jeden list papíru.
Toto je předdefinovaný filtr, který se instaluje s KDEPrint. Umožňuje vytvořit výstup PostScript® z libovolného textového vstupu, který obsahuje zvýrazňování syntaxe pro výpisy programů, formátování tisku a nastavitelné rámy a hlavičky stránek.
Pokud vaše tiskárna dokáže tisknout oboustranně pomocí technologie jednoho nebo dvou průchodů, můžete použít jeden nebo kombinaci filtrů pro „brožury“.
Pro oboustranné tiskárny ověřte, že použitá volba oboustranného tisku „otáčí“ výstup podél krátké strany papíru. Přehnutím výsledných listů ve středu dostanete pěknou brožuru.
Pokud můžete používat pouze jednostranný tisk, můžete stejný výsledek dosáhnout pomocí dvou různých filtrů a pár dalších kroků.
V závislosti na vašem modelu nejprve použijte filtr pro tisk „lichých“ stránek, potom vložte listy papíru ve správném pořadí zpět do zásobníku a vytiskněte sudé stránky. No a na konci to přeložte.
KDEPrint obsahuje modul pro CUPS. CUPS, „Common UNIX Printing System“ (http://www.cups.org/) je nejpokročilejší, nejvýkonnější a nejflexibilnější ze všech tiskových subsystémů na systémech UNIX® a jiných systémech Linux®. Je ještě dost mladý, ale je založen na IPP protokolu. Internet Printing Protocol je nový standard pro budoucí síťový tisk. CUPS je jednoznačně oblíbeným systémem Michaela Goffioula, hlavního vývojáře KDEPrint.
Zkušení uživatelé KDE asi znají nástroje od Michaela qtcups a kups (vyvinuté spolu s Jean-Ericom Cuendetem). Tyto nástroje byly hlavním rozhraním GUI pro CUPS se silným vztahem ke KDE.
Oba dva nástroje se ještě asi stále často používají. Pro ty, kteří je neznají, je tu krátké vysvětlení.
qtcups byl grafické rozhraní pro příkaz lp nebo lpr jak jsou nainstalované systémem CUPS. qtcups zobrazil dialog. Ten umožňoval komfortně vybrat tiskárnu a možnosti tiskové úlohy. qtcups fungoval z příkazového řádku nebo z aplikací, pokud bylo možné v aplikaci nastavit tiskový příkaz.
kups byl grafická obálka pro administrativní úlohy pro váš server CUPS a démona CUPS. Mohli jste přidávat, odstraňovat, měnit, nastavovat, zapínat a vypínat tiskárny. Mohli jste rušit, odstraňovat, přesouvat, zastavovat a restartovat tiskové úlohy a měnit nastavení démona, spouštět, zastavovat a restartovat ho.
Modul CUPS v KDEPrint teď obsahuje všechny funkce, které podporovali qtcups a kups ve starších verzích KDE.
Namísto příkazu qtcups teď můžete používat příkaz kprinter. A namísto kups budete v budoucnosti používat kcmshell printmgs.
Modul KDEPrint pro CUPS umožňuje i úplnou správu tiskového subsystému stejně jako to dělal kups. Dokáže zastavit, spustit a nastavit vašeho démona CUPS. Dokáže i zastavovat, spouštět, přidávat a odstraňovat „tiskárny“ (tj. tiskové fronty) a „instance tiskáren“. To jsou tiskové fronty, které používají stejné fyzické zařízení, ale mají jiné tiskové nastavení.
Modul KDEPrint CUPS poskytuje přístup ke „grafickému tiskovému příkazu“, stejně jako to dělal qtcups.
kprinter můžete použít v libovolné aplikaci, dokonce i mimo KDE, pokud umožňuje nastavit příkaz pro tisk. Příkladem je Netscape® a StarOffice, ale ne většina KDE aplikací před verzí 2.2.
Obrázek jak použít nový tiskový příkaz kprint namísto klasického lpr... Samozřejmě musíte mít kprinter nainstalovaný ve své $PATH
pro tuto krátkou verzi, jinak zadejte úplnou cestu, například
. Netscape® si to zapamatuje a vždy použije dialog kprinter pro nastavení tisku./opt/kde/bin/kprinter
Můžete samozřejmě kprinter použít i z příkazového řádku a uvidíte tento dialog:
Ověřte ale, že jste zadali aspoň jeden tiskový soubor na příkazovém řádku: kprinter
. Tento příklad pošle manuál CUPS do dialogu kprinter, který se potom zobrazí s předvybranou výchozí tiskárnou./usr/share/doc/packages/cups/sam.pdf
Pro předvýběr některé tiskárny z příkazového řádku použijte volbu -d
, např.: kprinter
. Ale vždy lze v dialogu vybrat jinou tiskárnu.-d DANKAcolorC2000
/home/kurt/linuxtag2002-paper.ps
Ale nemůžete zavolat kprinter
bez tisknutého souboru a doufat, že kprinter otevře dialog pro výběr souborů. Tato funkce bude implementována až v následující verzi.
Pomocí kprinter můžete „využít všechny možnosti“ vaší tiskárny. Budete potřebovat správný soubor PPD (PostScript® Printer Description), aby společně s CUPS vytvořil výkonný tým. Další se dozvíte v „Tiskové možnosti závislé na zařízení“.
Momentálně máte k dispozici první, i když už dost pokročilou verzi KDEPrint. Tato verze je samozřejmě plně použitelná. Můžete si dokonce myslet, že to „nikdy nebylo tak lehké“ (dokonce ani v tmavých dnech, kdy jste museli používat Microsoft®Windows®)
V budoucnosti se KDEPrint ještě zlepší. Bude lépe „detekovat“ nainstalovaný tiskový subsystém. KDEPrint už to dělá dost dobře v případě, že máte nainstalovaný CUPS. Ale často musíte KDEPrint říci, co má použít v případě, že používáte jiný tiskový systém.
Nejdůležitější vylepšení v blízké budoucnosti bude dokončení modulu LPRng. Ten je momentálně velmi jednoduchý. Je omezený na klasickou část LPD v LPRng.
Měla by být i možnost přidat tiskárny přímo z tiskového dialogu „za běhu“ bez spouštění KControl.
Některé už plánované menší vylepšení jsou:
přidání dialogu pro výběr souboru z okna kprinter a tak umožnit kombinování přídávaných souborů do aktuální tiskové úlohy
přidání tlačítka „historie“ do okna KJobViewer a také sloupce s počtem stránek vypočítaných systémem CUPS pro danou úlohu.
Nakonec bude přidán „IO klient“, který bude umožňovat přístup k tiskovému subsystému například pomocí Konqueror. S tím budete ihned schopni prohlížet tiskový subsystém z Konqueror pomocí URL např.: print://printers/tiskarna
. KPart přidá virtuální adresář do části služeb panelu Konqueror a tak poskytne integrovaný způsob pro prohlížení a správu tiskového systému pomocí URL print:/manager
.
Pokud máte nějaké jiné nápady, kontaktujte Michaela Goffioula na adrese (goffioul AT imec.be)
.
Tato kapitola poskytuje všeobecný teoretický popis tisku se zaměřením na CUPS. Pokud tyto informace nepotřebujete, můžete ji přeskočit. Věřím, že se k této kapitole vrátíte, protože někdy to chce trochu teorie pro řešení praktických problémů.
Tisk je jedna ze složitějších kapitol v technologiích IT.
Kdysi dávno musel vývojář programu, který měl podporovat tisk, vyvinout svoje vlastní tiskové ovladače. To bylo dost složité, protože různé programy měli různé formáty souborů. Dokonce ani programy ze stejné oblasti, například textové procesory, nepodporovali své formáty navzájem. Takže neexistovalo žádné společné rozhraní pro tiskárny a proto programy podporovali pouze několik málo vybraných modelů.
Jak se objevovali nové modely, autoři programů museli psát nové ovladače. Ani výrobci nemohli zajistit, aby jejich tiskárny byly podporované každým programem, který existoval (i když jich bylo výrazně méně než dnes).
Starat se o deset aplikací a 12 tiskáren znamenalo pro správce systému, že se musí starat o 120 ovladačů. Proto se zvyšoval tlak na vývoj jednotného rozhraní mezi programy a tiskárnami.
Vznik „jazyků pro popis stránky PDL“, které standardním způsobem popisovali grafickou reprezentaci čar na papíru (nebo na jiném zařízení, například monitoru, sázecím stroji apod) byla událost, která vyplnila jednu z velkých mezer.
Jedním z nich byl PostScript® od firmy Adobe. Znamenal, že se programátor aplikace mohl zaměřit na svůj program a jako výstup vygenerovat popis stránky v jazyce PostScript®. A vývojáři tiskáren se mohli zaměřit na to, aby jejich zařízení PostScript® podporovali.
Samozřejmě se objevili další metody popisu. Nejdůležitější protivníci pro PostScript® byli PCL („Print Control Language“ od Hewlett-Packard®), „ESC/P“ (od firmy Epson) a GDI („Graphical Device Interface“ of firmy Microsoft®.
To, že se tyto jazyky objevili, zjednodušilo život a podpořilo další rozvoj. Ale skutečnost, že stále ještě existují různé nekompatibilní a konkurující si jazyky, stále dost komplikuje život uživatelům, administrátorům, vývojářům a výrobcům.
PostScript® je nejčastěji používaný v profesionálním prostředí, jako je PrePress a tiskové služby. V doménách operačních systémů UNIX® a Linux® je PostScript® standardem v oblasti PDL. Skoro každý program zde generuje reprezentaci stránek v PostScript® hned po aktivování akce „Tisk“. Podívejme se na jednoduchý (ručně napsaný) příklad kódu PostScript®. Následující výpis popisuje dvě jednoduché kresby:
Příklad 4.1. Kód PostScript®
%!PS 100 100 moveto 0 50 rlineto 50 0 rlineto 0 -50 rlineto closepath .7 setgray fill % first box over; next 160 100 moveto 0 60 rlineto 45 10 rlineto 0 -40 rlineto closepath .2 setgray fill
Tento kód sděluje imaginárnímu PostScript® „peru“, aby nakreslilo daný tvar a potom ho vyplnilo různými odstíny šedé. První část se dá přeložit jako „Přejdi na souřadnice (100, 100) a nakresli čáru dlouhou 50 nahoru, potom další odtud doprava, potom zase dolů a celý tvar uzavři. Teď ho vyplň 70% šedou.“
Samozřejmě, kód v jazyku PostScript® může být daleko složitější než je tento jednoduchý příklad. Je to úplný programovací jazyk s různými operátory a funkcemi. Můžete dokonce napsat PostScript® program, který bude počítat hodnotu Pí, zformátuje pevný disk, nebo vytvoří soubor. Hlavní síla jazyka PostScript® je v oblasti popisu rozložení grafických objektů na stránce: dokáže je i zvětšit, převrátit, otočit, transformovat a rozdělit - všechno, co si jen dokážete na kuse papíru představit -- písmena v různých řezech, obrázky, tvary, odstíny, barvy, čáry, body, ...
Soubor PostScript® je relativně abstraktní reprezentace jedné nebo více tisknutých stránek. Ideálně by měl popisovat stránky nezávisle na zařízení. PostScript® není přímo „viditelný“, žije pouze na pevných discích a v RAM jako kódová reprezentace vytištěných stran.
To, co vidíte na papíru, je skoro vždy „rastrový obrázek“. I když vám mozek říká, že vaše oči vidí čáru, pomocí kvalitní lupy zjistíte, že je tam hromada malých teček... (Jedním z protipříkladů jsou čáry nakreslené „plotry s perem“). A toto je jediná věc, kterou dnešní tiskárny dokážou: jednoduché body v různých velikostech, barvách a rozlišení tak, aby vytvořili „obraz stránky“ z různých bodových vzorů.
Různé tiskárny vyžadují přípravu rastrových obrázků různě. Například takové inkoustové tiskárny: v závislosti na rozlišení, počtu použitých barev (ty nejkvalitnější mají až 7, lacinější používají 3), počtu dostupných trysek (některé tiskové hlavy jich mají víc jak 100), použitém algoritmu pro „dithering“ a dalších jiných parametrech je výsledný rastrový formát a způsob přenosu velmi závislý na tom daném modelu.
Vraťme se zpět k tiskárnám pro „Line Printer Daemon“, které chrlili řádky ASCII textu mechanicky na dlouhý spojitý papír poskládaný cik-cak jako had, který si tahali z kartónových krabic pod stolem... To je ale rozdíl oproti dnešku!
Před přenosem finálního rastrového obrázku na papír je nutné ho nějak spočítat z reprezentace PostScript®. Je to velmi náročné na výpočet. Nazývá se to „Raster Imaging Process“, zkráceně „RIP“.
Tiskárny PostScript® se o RIP postarají samy. Jednoduše jim pošlete soubor PostScript®. „Raster Imaging Processor“ (též zvaný RIP) v tiskárně je zodpovědný (a specializovaný) za kvalitní vykonání interpretování popisu PostScript® a vytvoření rastrového obrazu pro tisk na papír.
Menší zařízení PostScript® mají hardwarový RIP ve speciálním čipu. Velké profesionální tiskárny často mají RIP implementovaný jako softwarový RIP ve speciálním rychlém počítači se systémem UNIX®, často na Sun SPARC Solaris nebo SGI™ IRIX®.
Ale co se stane, pokud nemáte dost štěstí a nemáte tiskárnu pro PostScript®?
Potřebujete před posláním tiskových dat udělat RIP. Musíte zpracovat vygenerovaný PostScript® ještě na vašem počítači (tiskovém klientovi). Musíte vytvořit přesný rastrový formát cílové tiskárny.
Jinými slovy, protože se nemůžete spoléhat na to, že tiskárna rozumí jazyku PostScript®, je tento problém dost komplikovaný. Potřebujete software, který se o to pokusí a vyřeší všechny problémy, které s tím souvisí.
To je přesně to, co dělá známý balík ghostscript pro hodně operačních systémů Linux®, *BSD a UNIX®, které potřebují tisknout na tiskárnách, které nepodporují PostScript®. ghostscript je interpret jazyka PostScript®, softwarový RIP, který dokáže fungovat pro více různých zařízení.
Pro vytvoření rastrových obrázků ze vstupu PostScript® používá ghostscript koncept „filtrů“. ghostscript obsahuje hodně různých filtrů, některé specializované pouze pro jeden model tiskárny. Tyto specializované filtry pro ghostscript byly často vyvinuty bez podpory a souhlasu výrobců tiskáren. Bez přístupu k dokumentaci a specifikacím to byl bolestivý proces zpětného inženýrství při zjišťování protokolů a formátů dat.
Ne všechny ghostscript filtry fungují stejně dobře. Některé novější, jako například filtr stp z projektu Gimp Print, generují výborné výsledky vedoucí k fotografické kvalitě porovnatelné dokonce i s ovladači z Microsoft® Windows®.
V prostředí UNIX® a Linux® většina aplikací generuje pro tisk PostScript®. Filtry jsou ty skutečné nástroje každého tiskového systému. Vlastně generují správné bitové mapy pro každý vstup PostScript® pro cílové tiskárny, které PostScript® nepodporují.
CUPS používá svoje vlastní filtry, i když je filtrovací systém založen na Ghostscript. Hlavní filtry pstoraster a imagetoraster jsou přímo odvozeny z kódu Ghostscript. CUPS je upravil a vylepšil a převedl do jasných a oddělených modulů.
Následující obrázek (vytvořený v Kivio) poskytuje přehled filtrů a backendů v CUPS jak spolu souvisí. „Tok“ dat je shora dolů. Backendy jsou speciální filtry: nepřevádějí data do jiného formátu ale posílají už připravené soubory na tiskárnu. Pro různé protokoly přenosu existují různé backendy.
Kromě velké části filtrování při generování bitových map pro tisk potřebuje tiskový systém i mechanizmus pro správu front. To znamená zařazení různých úloh od různých uživatelů pro různé tiskárny a různé filtry a poslat je správně na místo určení. O to se stará tiskový démon.
Tento démon udržuje pořádek. Je zodpovědný za správu úloh: uživatelé by měli mít možnost zrušit, zastavit, restartovat, atd. svoje úlohy (ale ne úlohy jiných lidí) a podobně.
Teď, když už víte, jak se soubor v jazyku PostScript® převádí na rastrový obrázek, možná se ptáte: „No když je tedy tak moc různých druhů výstupních zařízení: liší se v rozlišení, používají se různé papíry, existují různá dokončovací zařízení (oboustranný tisk, brožury, svazování, první strany s jinou barvou apod), jako to funguje s tím, že je PostScript® nezávislý na zařízení?“
Odpověď přišla s formátem PostScript® Printer Description (soubory PPD). PPD popisuje všechny funkce, které závisí na zařízení a daná tiskárna je dokáže využít. Obsahuje i příkazy, které se mají použít pro volání některých funkcí zařízení. Ale PPD není uzavřená kniha, jsou to jednoduché textové ASCII soubory.
PPD „vymyslela“ firma Adobe, aby zjednodušila výrobcům implementaci svých vlastních funkcí v PostScript® tiskárnách, ale aby zůstal standardní způsob, jako to dělat. PPD jsou dobře popsané a dobře zdokumentované. Jejich specifikace je vlastně otevřený standard.
Nezapomínejte, že pokročilý PostScript® tisk byl původně vyvinut pro Microsoft® Windows® a Apple Mac®. Dlouho byly tyto moderní tiskárny jednoduše nedostupné pro systémy Linux® a UNIX®. CUPS to úplně změnil. CUPS má velmi dobrý vztah k PPD a proto dokáže existující PPD použít naplno ve všech systémech, které CUPS používají.
Pomocí PPD mohli výrobci tiskáren přidat do svých produktů specializované funkce, jako je oboustranný tisk, třídění, vázání, dokončování apod. Tiskové ovladače načítají PPD stejně jako jiné konfigurační soubory. Proto se ovladač dozví o dostupných volbách a ví, jak je použít, takže je může poskytnout i pomocí GUI uživateli. Pomocí tohoto mechanizmu stále můžete tisknout PostScript® stránky „nezávisle na zařízení“ a nad ním určit dokončovací možnosti na zařízení závislé, které se přidají do souboru PostScript® vytvořeného aplikací.
CUPS dokáže použít originální PPD z Windows® distribuované výrobci PostScript® tiskáren .Obvykle jsou zadarmo a můžete si je stáhnout z každého počítače s Windows®, který má pro váš model nainstalovaný ovladač PostScript®, nebo z disket, které se dodávají s vaší tiskárnou. Existuje i několik míst na webu, kde je můžete získat.
Už víte, že tiskárny PostScript® dokáží používat PPD. Ale co s ostatními, které PostScript® nepodporují? CUPS udělal další výborný trik: pomocí stejného formátu a struktury dat jako mají PPD v PostScript® světě dokáže popsat dostupné možnosti tisku stejně i pro tiskárny, které PostScript® nepodporují. Pro tyto speciální případy CUPS přidal několik speciálních možností (přesněji řádek, který určuje, jaký filtr se má pro další zpracování souboru PostScript® použít).
Takže vývojáři mohou používat stejný způsob zpracování souborů Printer Description Files pro dostupné formáty pro všechny druhy tiskáren. Samozřejmě vývojáři CUPS se nemohou spoléhat na to, že výrobci tiskáren nepodporujících PostScript® začnou naráz vyvíjet PPD. Museli začít sami a vytvořit je od začátku. V komerční verzi CUPS nazvané ESP PrintPro je podporovaných více jak 1000 takových tiskáren.
Mezitím vzniklo hodně PPD určených speciálně pro CUPS. Ani dnes většina z nich nepochází od výrobců tiskáren, ale od nadšenců. CUPS ukázal, že to jde a ostatní se přidali: tam, kde byl tisk na Linux® a UNIX® před dvěma roky problém, dnes existuje podpora pro velké množství tiskáren včetně 7-barevných inkoustových tiskáren podporujících fotografickou kvalitu.
PPD pro CUPS a tiskárny bez PostScript® podpory můžete získat z různých míst na webu:
za prvé, na www.linuxprinting.org existuje databáze, která umožňuje generovat PPD soubory on-line pomocí „CUPS-O-Matic“ pro každou tiskárnu podporovanou tradičním systémem ghostscript. To zjednodušuje přechod na CUPS. Pokud vaše tiskárna funguje s ghostscript dobře, použijte CUPS-O-Matic pro přizpůsobení vašeho ovladače v systému CUPS a získáte to nejlepší z obou systémů.
za druhé, pro CUPS existují PPD pro více jak 120 modelů tiskáren, které podporují nový univerzální ovladač stp. stp (původně znamenal Stylus Photo) teď vyvíjí projekt gimp-print. Začal ho vytvářet Mike Sweet, hlavní vývojář CUPS, a nyní je dostupný na gimp-print.sourceforge.net. Tento ovladač podporuje fotografickou kvalitu na mnohých moderních inkoustových tiskárnách a dokáže podporovat až 120 CUPS PPD souborů. Podporuje i tiskárny HP® LaserJet a DeskJet, Epson® Stylus a Photo Color a i některé tiskárny Canon® a Lexmark®.
za třetí, existuje komerční rozšíření CUPS od vývojářů CUPS: jmenuje se ESP PrintPro a obsahuje ovladače pro více jak 2300 tiskáren. Obsahuje i vylepšené verze filtrů imagetoraster a pstoraster.
Díky CUPS je opravdu jednoduché, aby výrobci začali podporovat systémy Linux® a UNIX® ve svých modelech za nízkou cenu. Modulární rámec CUPS podporuje připojení každého filtru (=ovladače) s minimální námahou a CUPS tak umožňuje přístup ke všem svým funkcím.
Více se o CUPS dozvíte z CUPS dokumentace dostupné na http://www.cups.org/documentation.html a http://www.danka.de/printpro/faq.html. Další databáze pro všechny otázky kolem tisku na systémech Linux® a UNIX® je na http://www.linuxprinting.org/.
Dlouhou dobu bylo hodně vývojářů nespokojených se starým LPD. Vzniklo několik nových projektů na vylepšení tisku: LPRng je asi nejznámější příklad. Dalšími jsou například PDQ, PPR, PLP, GNUlpr a RLPR. Ale žádný z nich nebyl nikdy chápán jako „něco velké“, většina jednoduše znovu implementuje starou specifikaci LPD s některými rozšířeními, které jsou zase navzájem nekompatibilní.
Když takovýto vývoj několika alternativ ke klasickému LPD ve stylu BSD viděl Grant Taylor, autor Linux Printing HOWTO, zakřičel ve své kampani „Campaing To Abolish The Line Printer Daemon“ LPD musí zemřít! .
Na straně firem též vznikala snaha o překonání známých slabostí LPD. Vznikala jako proprietární rozšíření starého LPD a došlo to až tak daleko, že se Hewlett-Packard® pokusil prosadit HP® JetDirect jako nový standard pro tisk na síti. Výsledkem byla pouze nová nekompatibilita.
Nakonec se zrodila iniciativa pro definování nového standardu s podporou IETF. „Printer Working Group“, čili PWG, skupina výrobců hardware, software a operačních systémů, vytvořila nový „Internet Printing Protocol“, IPP. IPP v1.1. byl schválený IETF (Internet Engineering Task Force) jako navrhovaný standard a teď si užívá širokou podporu mezi firmami v Evropě, USA i Japonsku. Nejnovější síťové modely tiskáren mají kromě tradičního LPR/LPD nebo JetDirect zabudovanou podporu pro IPP .
IPP slibuje vyřešení množství problémů administrátorů sítí. Obvykle se to týká heterogenních sítí, kde se stráví polovina času řešením problémů s tiskem.
Dosažení vytvoření jednotné množiny funkcí pro zjišťování v tiskárnách a serverech podporujících IPP pro přenos souborů a nastavení ovládání úloh atd. má být IPP nezávislý na operační systém. Jeho zavedení se ale nestane hned, protože se stále ještě používá hodně starších tiskáren. Proto je v IPP podpora pro zpětnou kompatibilitu všech jeho implementací. CUPS dokazuje schopnosti tisku IPP ve všech prostředích.
Nejvýznamnější výhodou je jeho integrace s existujícím protokolem IP. Je to rozšíření ověřeného a robustního protokolu HTTP 1.1 pro speciální úkol zpracování tiskových souborů a souvisejících dat, je ho velmi jednoduché zapojit do ostatních standardů, které se vyvíjejí a používají:
základní, digest a certifikátové ověření uživatelů při přístupu k tiskárnám.
šifrování SSL3 a TLS pro přenos dat.
obousměrná komunikace s klienty a tiskovými zařízeními pomocí příkazů HTTP/IPP GET a POST.
integrace adresářových služeb LDAP pro udržování konzistence databáze dostupných tiskáren, jejich schopností, ceny stránek atd. společně s hesly, ACL atd.
tisk ve stylu „pull“ (a ne klasickým systémem „push“), kde se serveru nebo tiskárně pošle pouze URL dokumentu a on si tiskovou úlohu odtud sám stáhne a vytiskne.
Viděli jste už někdy demonstraci schopností CUPS v síti? Určitě by vás ohromila, pokud by jste nevěděli, co máte očekávat.
Představte si, že jste administrátor „LAN“. Pro testování jste nainstalovali jeden počítač s KDE/CUPS, spolu s několika funkčními a nastavenými tiskárnami: PostScript®, LaserJet, InkJet a BubbleJet atd. Vaši uživatelé KDE na tomto počítači jsou spokojení, protože mohou tisknout tak, jako nikdy předtím, Trvalo to 2 hodiny, než všechno fungovalo správně... a teď chtějí všichni ostatní v síti to samé. 2 hodiny pro každý počítač?
Chyba. Změníte jedno nastavení na původním počítači s CUPS, aby se stal z něho „server“. Nainstalujete CUPS na pěti jiných počítačích jako „klienta“. Když se vrátíte k prvnímu klientovi, jeho uživatelé si již hrají s nastavením tiskáren, které jste definovali na „serveru“. Magicky se tiskárny objevili v jejich dialozích pro „tisk“ na všech pěti nových klientech CUPS.
Vaše uživatelé tisknou, ale nikdo z nich si nemusel nainstalovat žádný ovladač, ani tiskovou frontu.
Takže, jako ta magie funguje?
Odpověď není vůbec složitá.
Pokud je server CUPS na síti LAN, vysílá jména dostupných tiskáren do sítě LAN pomocí protokolu UDP a portu 631. Tento port je rezervovaný jako „známý port“ u IANA („Internet Assigning Numbers Authority“) právě pro IPP. Všichni klienti CUPS poslouchají informace poslané serverem CUPS na jejich port 631. A tak se dozvěděli o „cestě“ k tiskárnám.
Pomocí IPP, který je opravdu šikovné rozšíření HTTP v1.1, dokáže CUPS adresovat všechny objekty související s tiskovým systémem pomocí URL. Tiskové úlohy se odstraňují nebo restartují, tiskárny je možné zjistit a upravit, administrátorské úlohy je možné udělat na serveru, s IPP a CUPS je všechno dostupné pomocí URL. Hodně důležitých věcí je možné udělat přes webové rozhraní CUPS dostupné například z okna Konqueror.
A dále klienti mohou „administrovat“ a „používat“ každou tiskárnu, kterou vidí stejně, jako by byla nainstalována lokálně. Samozřejmě můžete její použití omezit, takže ne každý klient může používat každou tiskárnu.
Klienti dokonce mohou tisknout bez vhodného filtru (nebo ovladače) nainstalovaného lokálně.
Jak to může fungovat? Pokud klient chce nastavit možnosti pro danou tiskárnu, pošle požadavek (nazvaný CUPS-get-ppd) serveru. Server oznámí klientovi všechny dostupné možnosti tak, jak je zjistil ze souboru PPD. Uživatel na klientovi vidí možnosti a může je použít. Potom pošle tiskový soubor, obvykle jako „raw“ PostScript® s přidanými možnostmi tiskárny na server pomocí protokolu IPP. Další zpracování, hlavně filtrování a vytvoření finálního formátu pro tiskárnu už udělá server. Server obsahuje programy („ovladače“ nebo „filtry“), aby to dokázal.
Takto mohou klienti tisknout bez potřeby lokálně instalovat ovladač.
Každá změna na serveru, jako je přidání nebo změna tiskárny je bez další konfigurace „neustále“ známá klientům.
Některé další pokročilé funkce zabudované v CUPS podporují „vyrovnávání zátěže“.
Pokud nadefinujete stejné tiskové fronty na jednom nebo více serverech, klient bude posílat své úlohy na první dostupný server. Tím vzniká automatické vyvažování zátěže mezi servery. Pokud musíte jeden ze serverů ze sítě odstranit, ostatní se o úlohy budou starat dále tak, že si to uživatel vůbec nevšimne.
Tato kapitola manuálu KDEPrint vám ukáže, jak vybrat a nastavit možnosti KDEPrint. Bude se věnovat hlavně systému CUPS, protože autor tohoto manuálu s ním má největší zkušenosti a KDEPrint začínal s nejlepší podporou CUPS. Pozdější verze KDEPrint a tohoto manuálu budou popisovat podrobněji i ostatní tiskové systémy.
Před instalací tiskárny v rámci KDEPrint musíte definovat tiskový systém. Můžete to udělat na dvou místech: v KControl (v části Správce tisku) nebo přímo „za běhu“ z dialogu tisku.
Přejděte do ->->->V dolní části uvidíte tlačítko, kterým můžete vybrat, jaký tiskový systém chcete používat. V KDE 2.2 si můžete vybrat z:
CUPS (Common UNIX® Printing System)
Tisk pomocí externího programu (obecné)
LPR (Standardní tiskový systém BSD)
Obecný tiskový systém pro UNIX® LPD (výchozí)
Prostředí RLPR (tisk na vzdálené servery LPD z příkazového řádku).
Samozřejmě, že vybraný systém musíte mít nainstalován, nakonfigurován a musí běžet ještě před jeho výběrem nebo před potvrzením výběru.
Při prvním spuštění se KDEPrint pokusí o automatickou detekci. Ta funguje pro:
CUPS, kde se testuje běžící démon CUPS
LPD, kde se testuje bežící démon LPD a soubor printcap
.
Vybraný systém musí být nainstalovaný na vašem systému před výběrem. Autor vám doporučuje CUPS.
Po automatické detekci, výběru nebo změně se aktivní tiskový systém začne používat pro všechny aplikace KDE. Různí uživatelé mohou používat různé tiskové systémy, pokud existují a odpovídají si. Jejich nastavení jsou uložena v souboru kdeprintrc
. Tento soubor je pro jednotlivé uživatele unikátní a je obvykle nainstalovaný v $
.HOME
/kde/share/config/kdeprintrc
Tento soubor není určen pro přímou úpravu a všechny dostupné možnosti najdete i v grafickém rozhraní KDEPrint GUI.
Z tiskového dialogu kprinter můžete dokonce za běhu tiskový systém změnit.
Po výběru a instalaci tiskového systému můžete začít objevovat, nastavovat, administrovat a pracovat s tiskem pomocí KDEPrint.
Přejděte do ->->->. V pravé části okna najdete předdefinované aspoň 4 tiskárny. Jsou to virtuální nebo speciální tiskárny. V horní části okna asi uvidíte panel nástrojů s 13 ikonami a aspoň 4 záložky ve spodní polovině okna označené jako Informace, Úlohy, Vlastnosti a Instance.
Spusťte konfiguraci tiskového serveru (nyní, když jste si vybrali CUPS,je stejné jako nastavení démona CUPS) kliknutím na odpovídající tlačítko. Najdete ho, když pomalu přesouváte kurzor myši nad tlačítky a čtete si zobrazené rady. Mělo by to být 11. tlačítko zleva, nebo 3. zprava, jeho ikona je klíč.
Zobrazí se okno pro nastavení serveru CUPS. Umožňuje strukturovaný pohled na všechna nastavení, která jsou pro démona CUPS možná. Konfigurační soubor démona je obvykle umístěn v /etc/cups/cupsd.conf
. Je to čistý ASCII text podobný konfiguračnímu souboru webového serveru Apache. Určitě je dobrý nápad obsah tohoto souboru zazálohovat, může se hodit, pokud se něco pokazí při nastavování KDEPrint/CUPS:
cp /etc/cups/cupsd.conf
/etc/cups/cupsd.conf.bak
Protože je toto rozhraní dost nové, měli by jste si zálohu opravdu vytvořit.
Velmi pěknou dostupnou funkcí je „Rychlá nápověda“. Pokud kliknete na malý otazník v titulku (Co je to?), kurzor myši se změní. Pokud nyní kliknete na pole nastavení cupsd, zobrazí se popis, co to pole znamená. Ve většine případů to bude hned jasné, jinak se obraťte na výbornou dokumentaci systému CUPS. (Pokud běží váš démon CUPS, je dostupná on-line na adrese http://localhost:631/documentation.html.
Pokud CUPS neběží ale je nainstalovaný, měli by jste dokumentaci najít v systému souborů. Přesné umístění závisí na vašem operační systém, ale na systémuLinux® je standardně v /usr/share/doc/cups/
nebo /usr/share/doc/cups/documentation.html
.
Nejdetailnější a nejnovější informace by jste měli vždy hledat v originální dokumentaci CUPS. CUPS se podobně jako KDE velmi rychle vyvíjí. Neustále se přidávají nové funkce. Je možné, že některé z nich bude nějaký čas možné nastavit pouze přímou úpravou konfiguračních souborů. Rozhraní KDEPrint GUI nemusí být tak aktuální jako je vývoj CUPS.
V případě, že se chcete podívat na originální soubory vašeho systému CUPS -- jsou zde:
Tyto cesty jsou založeny na standardní instalaci. Váš operační systém je mohl nainstalovat s jinou předponou, například /usr/local/
, ale hierarchie by měla stále odpovídat.
/etc/cups/
Adresář s konfiguračními soubory
/etc/cups/cupsd.conf
Konfigurační soubor démona CUPS
/etc/cups/printers.conf
Konfigurační soubor obsahující informace o lokálně nainstalovaných tiskárnách.
/etc/cups/ppd/
Adresář s PPD soubory pro vaše nainstalované tiskárny.
Tyto odkazy fungují pouze pokud běží váš démon CUPS. Pro přístup k originální dokumentaci CUPS navštivte:
Stránka s odkazy na všechny ostatní dokumenty.
Přímý přístup k dokumentu „ CUPS Software Administrator Manual“ ve formátu HTML.
Přímý přístup k dokumentu „ CUPS Software Administrator Manual“ ve formátu PDF.
Nejnovější dokumentace z webové stránky CUPS.
Následující odkazy jsou pro přístup ke stejným souborům (možná budou chybět ikony a grafika) i v případě, že démon CUPS neběží. Potřebujete ale nainstalovaný CUPS. (Některé distribuce mohou soubory umístit někam jinam -- v tom případě je musíte najít sami.) Pro přístup k úplné originální dokumentaci CUPS navštivte:
Tato dokumentace je dostupná i v případě, že démon CUPS není nainstalovaný, i když HTML soubory možná nebudou obsahovat obrázky a ikony.
Jak již bylo zmíněno, hierarchie by se měnit neměla, ale váš operační systém mohl CUPS nainstalovat na jiné místo.
/usr/share/doc/cups/documentation.html
Stránka s odkazy na všechny ostatní dokumenty.
/usr/share/doc/cups/sam.html
Přímý přístup k dokumentu „ CUPS Software Administrator Manual“ ve formátu HTML.
/usr/share/doc/cups/sam.pdf
Přímý přístup k dokumentu „ CUPS Software Administrator Manual“ ve formátu PDF.
Existuje několik webových stránek a diskusních skupin o CUPS (a všeobecně o tisku v systému Linux®) a nabízejících pomoc na:
Webová stránka CUPS.
LinuxPrinting.org, domov Linuxprinting HOWTO a Linux® Printer Database
A nakonec je tu webová stránka pro KDEPrint a související dokumenty na adrese http://kdeprint.sourceforge.net/.
V následující části vás provedeme většinou nastavení KDEPrint a CUPS.
Tato kapitola ještě není dokončená
Stromový pohled, ikony a seznam
Ikony v panelu úloh
Různá písma pro různé tiskárny
Různé ikony tiskárny znamenají různé věci
Toto je uvítací obrazovka pro nastavení serveru. Kliknutím na některou z položek stromového pohledu vlevo otevřete odpovídající část nastavení.
Každé nastavení má výchozí hodnotu. Ty umožňují normální funkci CUPS jako klienta. Klienti poslouchají na TCP/IP portu 631 informace posílané po síti LAN servery CUPS. Tyto informace umožňují, aby klienti okamžitě po jejich přijetítiskli bez instalace ovladače nebo nějakého nastavování.
Aby jste nastavili CUPS server (který bude posílat informace o svojich službách na LAN), musíte změnit výchozí nastavení.
Dialog pro nastavení serveru CUPS: uvítací obrazovka.
Dialog pro nastavení serveru CUPS: uvítací obrazovka.
Pro výběr výchozí hodnoty kterékoliv položky zaškrtněte pole na pravé straně. Hodnotu z výchozí změníte zrušením zaškrtnutí a nastavením vlastní hodnoty vlevo.
Úplné nastavení serveru obsahuje:
Všeobecné nastavení sítě
Každá z těchto položek bude popsána v nasledujících kapitolách tohoto manuálu.
Všeobecné nastavení serveru obsahuje:
Jméno serveru
E-mail administrátora
Uživatel pro server
Skupinu pro server
Vzdálené uživatelské jméno
Toto okno umožňuje změnit výchozí hodnoty pro CUPS. Kliknutím na otázník a potom na pole okna zobrazí „Rychlou nápovědu“ o tom, co dané pole znamená.
Pokud jsi nejste jisti, nic neměňte a prostudujte si nejprve originální dokumentaci CUPS. Pokud váš démon CUPS už běží, je dostupná z okna Konqueror na URL http://localhost:631/documentation.html.
Tam si nejprve přečtěte Software Administrator Manual. Pokud například démon CUPS neběží, zkuste se podívat po souborovém systému, v /usr/share/doc/cups/
nebo /usr/share/doc/cups/documentation.html
.
Hostitel vašeho serveru pro ostatní svět. Standardně bude CUPS používat jméno hostitele z vašeho systému. Nastavení výchozího serveru používaného klienty najdete v souboru client.conf
.
Například zadejte hostitel.domena.com
Toto je jméno hostitele, které se pošle klientům. Pokud se někdy dostanete do problémů při připojení na server, zadejte sem adresu IP. Tím odstraníte některé možné problémy při překladě jména a jednodušeji najdete skutečný problém.
Toto je e-mailová adresa, kam se mají posílat stížnosti a problémy. Standardně bude CUPS používat „root@hostitel“.
Například zadejte root@hostitel.com
.
I když to tak nevypadá, je možné poslat administrátorovi i zprávu s náměty a postřehy kolem CUPS a KDEPrint.
Uživatel, pod kterým bude server běžet. Normálně to musí být lp
, ale můžete použít i jiného uživatele.
Na začátku musí být server spuštěný jako root, aby mohl pracovat s IPP portem 631. Změna uživatele se provede při každém spuštění externího programu.
Například zadejte lp
.
Toto je uživatelský účet UNIX® pro filtry a CGI programy. CGI programy odpovídají za zobrazení webového administrátorského rozhraní dostupného na http://localhost:631.
Není nutné, aby Uživatel byl root
. Proto to nikdy nedělejte, protože je to nebezpečné. Pokud by někdo našel chybu v zabezpečení používaných filtrů, ovladačů nebo CGI programů, mohl by vzdáleně spustit libovolný program na vašem systému s právy roota. Vždy používejte normální účet pro nastavení v poli Uživatel.
Skupina, pod kterou bude server běžet. Normálně to musí být sys
, ale můžete použít i jinou.
Například zadejte sys
.
Jméno uživatele pro nepřihlášené přístupy ze vzdálených systémů. Standardně je to remroot
.
Toto jméno se objeví v log souborech a v otázkách na vlastníka úlohy apod pro všechny zdroje a místa serveru CUPS, které umožňují přístup bez přihlášení. Položky po přihlášení budou mít jména, pod kterými byly přihlášené.
Nastavení záznamu serveru se dělá v této části. Obsahuje:
Nastavení Záznam o přístupu
Nastavení Záznam o chybách
Nastavení Záznam o stránkách
Nastavení Úroveň záznamu
Nastavení Maximální velikost souboru
Toto je velmi důležitá část. Pokud narazíte na nějaké problémy, zde je místo, kde můžete nastavit úroveň záznamu na „ladění“, restartovat démona CUPS a potom se podívat do záznamu o chybách a najít položky, které by mohly informovat o problému.
Toto je místo, kam se ukládají záznamy o přístupu na server. Pokud nezačíná na /
, předpokládá se, že je to relativní cesta ke kořeni serveru.
Můžete použít také speciální jméno syslog
pro posílání výstupu do souboru syslog nebo démonovi syslog.
Zadejte cestu, například
./var/log/cups/acces_log
Soubor je ukládaný ve formátu „Common Log Format“. Proto můžete pro jeho analýzu použít programy jako je Webalyzer nebo jiný nástroj pro generování zpráv o aktivitě serveru CUPS.
Pro přidání jména serveru do jména souboru použijte makro %s. Například:
./var/log/cups/access_log-%s
kurt@transmeta:~ >
tail
/var/log/cups/access_log
127.0.0.1 - - [04/Aug/2001:20:11:39 +0100] "POST /printers/ HTTP/1.1" 200 109 127.0.0.1 - - [04/Aug/2001:20:11:39 +0100] "POST /admin/ HTTP/1.1" 401 0 127.0.0.1 - - [04/Aug/2001:20:11:39 +0100] "POST / HTTP/1.1" 200 210 127.0.0.1 - - [04/Aug/2001:20:11:39 +0100] "GET /ppd/DANKA_P450.ppd HTTP/1.1" 200 51021 127.0.0.1 - - [04/Aug/2001:20:11:39 +0100] "POST /jobs/ HTTP/1.1" 200 246 10.160.16.45 - - [04/Aug/2001:20:11:39 +0100] "GET /printers/DANKA_P450 HTTP/1.0" 200 0 127.0.0.1 - - [04/Aug/2001:20:11:39 +0100] "POST / HTTP/1.1" 200 80 127.0.0.1 - - [04/Aug/2001:20:11:39 +0100] "POST / HTTP/1.1" 200 139 10.160.16.45 - - [04/Aug/2001:20:11:40 +0100] "GET /cups.css HTTP/1.0" 200 198 127.0.0.1 - - [04/Aug/2001:20:11:40 +0100] "POST / HTTP/1.1" 200 139 10.160.16.45 - - [04/Aug/2001:20:11:39 +0100] "GET /printers/DANKA_P450 HTTP/1.0" 200 7319 10.160.16.45 - - [04/Aug/2001:20:11:40 +0100] "GET /images/title-logo.gif HTTP/1.0" 200 5729
Pro každý přístup uvidíte jeden řádek zobrazující adresu IP klienta, datum, čas, metodu ( POST nebo GET), požadovaný zdroj, verzi HTTP používanou klientem, stavový kód a počet přenesených bajtů. Stavový kód 200 znamená úspěšné-OK, 401 v příkladě výše znamená neautorizovaný přístup, který byl odmítnutý. Detailní vysvětlení formátu záznamu najdete v CUPS Software Adminstrator Manual.
Pokud nezačíná na /
, předpokládá se, že je to relativní cesta ke kořeni serveru. Standardní nastavení je /var/log/cups/error_log
.
Můžete použít také speciální jméno syslog
pro posílání výstupu do souboru syslog nebo démonovi syslog.
Zadejte cestu, například
./var/log/cups/error_log
Ukázka záznamu o chybách dole ukazuje část pro tisk testovací stránky se standardním nastavením Úrovně ladění na „informace“. Vysvětlení této volby najdete níže.
kurt@transmeta:~ >
tail
/var/log/cups/error_log
I [04/Aug/2001:23:15:10 +0100] Job 213 queued on 'DANKA_P450' by 'root' I [04/Aug/2001:23:15:10 +0100] Started filter /usr/lib/cups/filter/pstops (PID 18891) for job 213. I [04/Aug/2001:23:15:10 +0100] Started backend /usr/lib/cups/backend/lpd (PID 18892) for job 213.
Pokud nezačíná na /
, předpokládá se, že je to relativní cesta ke kořeni serveru. Standardní nastavení je /var/log/cups/page_log
.
Můžete použít také speciální jméno syslog
pro posílání výstupu do souboru syslog nebo démonovi syslog.
Zadejte cestu, například
./var/log/cups/page_log
Záznam o stránkách obsahuje řádek pro každou stránku každé vytištěné úlohy.
Takto mohou vypadat položky v tomto souboru:
kurt@transmeta:~ >
tail
/var/log/cups/page_log
GIMP_print_stp_HP kdetest 201 [03/Aug/2001:03:18:03 +0100] 4 1 GIMP_print_stp_HP kdetest 201 [03/Aug/2001:03:18:03 +0100] 5 1 GIMP_print_stp_HP kdetest 202 [03/Aug/2001:11:46:49 +0100] 1 1 GIMP_print_stp_HP kdetest 203 [03/Aug/2001:11:46:54 +0100] 1 1 DANKA_infotec_P450 kurt 204 [04/Aug/2001:03:29:00 +0100] 1 33 DANKA_infotec_P450 kurt 204 [04/Aug/2001:03:29:00 +0100] 2 33 DANKA_infotec_P450 kurt 204 [04/Aug/2001:03:29:00 +0100] 3 33 DANKA_infotec_P450 kurt 204 [04/Aug/2001:03:29:00 +0100] 4 33 DANKA_infotec_P450 root 205 [04/Aug/2001:19:12:34 +0100] 1 14 DANKA_infotec_P450 root 206 [04/Aug/2001:19:15:20 +0100] 1 1
Toto ukázka souboru kde najdete jméno tiskáren (GIMP_print_stp_HP
a DANKA_infotec_P450
) použité tímto serverem, uživatele (kdetest
, kurt
a root
), ID úloh („201“ až „205“), čas tisku, počet stránek v rámci úlohy a počet kopií pro stránky. Například úloha 204 měla 4 stránky a 33 kopií, úloha 205 měla 14 kopií pouze jedné stránky).
CUPS je závislý (pro výpočet počtu stránek v úloze) při posílání PostScript® přes filtr na „pstops“. Přečtěte si Kivio graf o architektuře filtrů CUPS aby jste získali představu o tom, kam tento filtr patří v době tisku). Dále pstops závisí v počítání na DSC kompatibilním (DSC je Document Structuring Conventions, standard definovaný firmou Adobe) poslaném klientovi. Většinou to funguje.
Toto počítání stránek ale nefunguje pro fronty „raw“ (protože ty nepoužívají filtrování na serveru CUPS a přeskakují pstops). Každá úloha přes „raw“ se počítá jako jedna stránka (s možností vícerých kopií). To platí hlavně pro všechny úlohy poslané z klientů Microsoft® Windows® pomocí Samba na CUPS server, ačkoliv jsou přijaté ve správném formátě, protože klienti používají originální ovladač tiskárny.
Stále hledáme někoho, kdo by vytvořil vhodný nástroj pro analýzu záznamu stránek CUPS. Měl by generovat zprávu s grafickým výstupem podobným Webalizer. Tak by jsme získali pěkné statistiky pro účtování použití tiskáren, závislosti zátěže na čase nebo dni, uživatelích a pod. Nemá někdo zájem?
Tato možnost ovládá počet zpráv zaznamenávaných do souboru s chybami. Může být jedna z těchto:
Zaznamenávat všechno.
Zaznamenávat skoro všechno.
Zaznamenávat všechny požadavky a změny stavu.
Zaznamenávat chyby a varování.
Zaznamenávat pouze chyby.
Nezaznamenávat nic.
Pokud potřebujete najít chybu (nebo chcete studovat vnitřní chování CUPS), nastavte úroveň na debug alebo debug2. Potom bude záznam o chybách obsahovat daleko více položek (ne pouze chyby ale i informace).
Toto můžete použít pro sledování „živého“ chování CUPS serveru, co dělá při poslání tiskové úlohy. V Konsole zadejte:
kurt@transmeta:~ >
tail
-f
-n
100
/var/log/cups/error_log
Tím získáte posledních 100 řádků (-n
100
) souboru na obrazovce a „reálnou“ aktualizaci (-f
) toho, co se děje. Následující výpis ukazuje tisk testovací stránky (některé části jsme vynechali... Zkuste si to sami.):
I [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] Job 214 queued on 'DANKA_P450' by 'root'
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob(214, 08426fe0)
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob() id = 214, file = 0/1
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] job-sheets=none,none
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] banner_page = 0
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob: argv = "DANKA_P450","214","root","KDE Print Test",
[....]
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob: envp = "PATH=/usr/lib/cups/filter:/bin:/usr/bin", [....]
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob: statusfds = 5, 6
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob: filterfds[1] = 7, -1
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob: filter = "/usr/lib/cups/filter/pstops"
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob: filterfds[0] = 8, 9
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] start_process("/usr/lib/cups/filter/pstops", [....]
I [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] Started filter /usr/lib/cups/filter/pstops (PID 18991) for job 214.
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob: backend = "/usr/lib/cups/backend/lpd"
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] StartJob: filterfds[1] = -1, 7
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] start_process("/usr/lib/cups/backend/lpd", [....]
I [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] Started backend /usr/lib/cups/backend/lpd (PID 18992) for job 214.
D [04/Aug/2001:23:15:12 +0100] Page = 595x842; 15,16 to 580,833 [....]
Řádky označené „D“ na začátku jsou ladící položky, řádky „I“ jsou z úrovně „info“.
Ovládá maximální velikost každého log souboru předtím, než budou zrotovány. Výchozí hodnota je 1048576 (1 Mb). Rotaci záznamu vypnete, pokud nastavíte 0.
Zadejte velikost v bajtech, například 1048576
Zde je možné nastavit různé adresáře pro CUPS. Normálně je nemusíte měnit. V případě, že si hrajete s písmy (TrueType, PostScript® nebo jinými), toto je místo, kde je třeba tyto písma nastavit pro tisk. Nastavení obsahuje:
Programy serveru: kde se mají hledat spustitelné soubory
Nastavení: kde se mají hledat konfigurační soubory serveru
Data: kde hledat datové soubory serveru
Dočasné soubory: kam ukládat dočasné tiskové soubory
Dočasné požadavky: kde hledat server
Cesta k písmům: kde hledat písma
Kořenový adresář pro programy plánovače. Standardně je to /usr/lib/cups
(nebo /usr/lib32/cup
na IRIX 6.5).
Kořenový adresář pro plánovač. Standardně /etc/cups
.
Podle autorů SuSE to je /usr/share/doc/cups
. Obsahuje celou dokumentaci pro CUPS ve formátech HTML nebo PDF, která je dostupná přes webové rozhraní na http://localhost:631/documentation.html
Kořenový adresář pro datové soubory CUPS. Standardně to je /usr/share/cups
Obsahuje věci jako oddělovací stránky, znakové sady, data, ovladače, písma a šablony pro pstoraster.
Adresář pro ukládání dočasných souborů. Musí mít do něho možný zápis uživatel definovaný na předcházející záložce. Standardně je to /var/spool/cups/tmp
nebo hodnota proměnné prostředí TMPDIR
.
Adresář, kde se ukládají soubory požadavků. Standardně je to /var/spool/cups
Místo pro nastavení serveru CUPS pro zpracování vašich písem (TrueType nebo PostScript®). CUPS zde bude hledat písma, které se mají přidat do tištěných souborů. Toto momentálně ovlivňuje pouze filtr pstoraster a standardně to je /usr/share/cups/fonts
.
Pro zadání více jak jednoho adresáře je oddělte dvojtečkou, takto:
/prvni/cesta/k/fontdir/:/cesta/k/druhemu/fontdir/:/cesta/k/poslednimu/fontdir/
Aby toto nastavení fungovalo správně, aplikace, která chce tisknout musí:
Správně přidat referenci na požadované písmo v hlavičce generovaného souboru PostScript®
Nebo přidat písmo do souboru PostScript®.
Referencování písma jménem nechává RIP a tiskárnu, aby se o jeho použití postarali. RIP nebo tiskárna mohou toto písmo použít pouze v případě, že je dostupné.
V případě PostScript® tiskárny to vyžaduje písmo uložené v tiskárně. Pokud tiskárna toto písmo nemá, pokusí se ho nahradit podobným.
V případě, že tiskárna není PostScript®, je to věcí systému CUPS a filtrovacího systému RIP. CUPS použije cestu k písmům a stáhne správné písmo když RIP zpracovává PostScript® ve filtru pstoraster.
Pro výstupní zařízení PostScript® provádí CUPS pouze správu fronty (přesněji ho posílá přes pstops pro účtování a kopírování), ale jinak na ničem „nepracuje“. Proto se v tomto případě o použití vhodného písma stará přímo PostScript® tiskárna. A ta to nedokáže v případě, že písmo není načtené v tiskárně ani vložené do PostScript® souboru.
Dialog pro nastavení serveru CUPS pomocí HTTP.
Toto jsou nastavení CUPS serveru pro HTTP:
Adresář dokumentů
Výchozí jazyk
Výchozí znaková sada
Kořenový adresář pro dokumenty HTTP, které se posílají. Standardně je to adresář /usr/share/cups/doc
Výchozí jazyk, pokud ho nespecifikuje prohlížeč. Pokud není zadán, použije se aktuální nastavení locale.
Použijte dvojpísmenné kódy, například en
nebo cs
.
Použitá výchozí znaková sada. Pokud není uvedená, použije se UTF-8. Toto je možné změnit přímo v dokumentech HTML.
Tento dialog nastavuje zabezpečení serveru CUPS. Toto jsou nastavení pro šifrování:
Certifikát serveru: soubor obsahující certifikát serveru
Klíč serveru: soubor obsahující klíč serveru
Soubor obsahující certifikát serveru. Standardně je to /etc/cups/ssl/server.crt
.
Soubor obsahující klíč serveru. Standardně je to /etc/cups/ssl/server.key
.
Toto je dialog pro nastavení různých ostatních voleb serveru CUPS. Jsou v něm tyto možnosti:
Zachovávat historii úloh: zda se má ukládat historie úloh pro následnou kontrolu
Zachovávat soubory úloh: zda se mají ukládat RIP soubory úloh pro následné opakování tisku
Soubor printcap: nastavení jména a cesty k souboru printcap
Vyrovnávací paměť RIP: nastavení velikosti vyrovnávací paměti pro RIP v paměti
Limit filtrů: definice omezení filtrů
Určuje, zda se má zachovávat historie úloh po jejich dokončení, zrušení nebo zastavení. Standardně je nastaveno ano.
Určuje, zda se mají zachovávat soubory úloh po jejich dokončení, zrušení nebo zastavení. Standardně je nastaveno ne.
Jméno souboru printcap. Standardně není nastaveno žádné jméno. Pokud chcete vypnout generování souboru printcap, nechejte pole prázdné.
Nastavení printcap souboru je potřebné pouze pro starší aplikace, které ho vyžadují.
Velikost paměti, kterou může každý RIP použít pro vyrovnávací paměť bitmapových obrázků. Hodnota může být libovolné reálné číslo nasledované „k“ pro kilobajty, „m“ pro megabajty, „g“ pro gigabajty nebo „t“ pro čtverce, kde jeden čtverec je 256 x 256 bodů. Výchozí hodnota je 8m.
Nastavení maximálního počtu filtrů úlohy spuštěných naráz. 0 znamená bez omezení. Typická úloha může potřebovat limit filtrů aspoň 200. Pokud je limit méně jako to, co potřebuje úloha způsobí, že naráz bude tištěna pouze jedna úloha. Výchozí hodnota je 0 (bez omezení).
Toto je dialog pro nastavení síťových voleb serveru CUPS. Ten obsahuje:
Hledat jméno hostitele pro IP adresu
Port
Maximální velikost požadavku
Čekání
Určuje, zda se má hledat IP adresa, aby se zjistilo celé jméno hostitele. Z důvodu výkonu to je standardně vypnuto.
Sem zadejte porty a adresy, na kterých má server poslouchat. Standardní port 631 je rezervovaný pro Internet Printing Protocol a ten se zde používá.
Můžete zadat víc hodnot a tak se bude poslouchat na více jak jednom portě nebo adrese, nebo tím můžete omezit přístup.
Bohužel většina webových prohlížečů nepodporuje TLS nebo aktualizace HTTP pro šifrování. Pokud chcete podporovat webové šifrování, budete asi muset poslouchat i na portu 443 pro HTTPS.
Pro přidání a odstranění položek v seznamu použijte tlačítka a .
Porty můžete zadat i samostatně, například 631
, nebo čísla portů se jménem hostitelů, například hostitel:80
nebo 1.2.3.4:631
.
Ovládá maximální velikost HTTP požadavků a tiskových souborů. Výchozí hodnota je 0, která znamená bez omezení.
Čekání (v sekundách) před vypršením času požadavku. Standardně je nastaveno 300 sekund.
Toto je dialog pro nastavení síťových klientů CUPS. Obsahuje:
Akceptovat požadavky "Keep Alive"
Čekání při Keep Alive:
Maximálně klientů:
Zda se má podporovat volba spojení Keep-Alive. Standardně je zapnutá.
Čekání (v sekundách) před vypršením času spojení Keep Alive a ty se pak automaticky uzavřou. Standardně je 60 sekund.
Ovládá maximální počet současných klientů, které je možné obsloužit. Standardně je to 100.
Toto je dialog pro všeobecné nastavení prohlížení CUPS serveru. Obsahuje:
Povolit prohlížení
Používat krátká jména, pokud je to možné
Používat implicitní třídy
Zda se má posílat informace o tiskárnách jiným CUPS serverům. Standardně zapnuté.
Zda se mají používat „krátká“ jména pro vzdálené tiskárny, pokud je to možné (například printer
namísto printer@hostitel
). Standardně zapnuté.
Zda se mají používat implicitní třídy.
Třídy tiskáren je možné zadávat ručně v souboru classes.conf
, je možné je definovat implicitně podle tiskáren dostupných v LAN, nebo je možné použít oba dva způsoby.
Pokud jsou implicitní třídy povoleny, tiskárny, které mají stejné jméno (např. Acme-LaserPrint-1000
), budou ve stejné třídě s tímto jménem. To umožňuje nastavit vícenásobné fronty na síti bez velkých administrátorských problémů. Pokud uživatel pošle úlohu na Acme-LaserPrint-1000
, úloha se vytiskne na první dostupnou frontu.
Tato volba je standardně zapnuta.
Toto je dialog pro nastavení spojení prohlížení serveru CUPS. Tyto nastavení obsahují:
Adresy broadcast: Adresy pro broadcast (UDP) pro přenos informací o tiskárnách
Port pro broadcast: Číslo portu použité pro broadcast
Adresy pro poll: Adresy pro zjišťování informací o tiskárnách na serverech, které nepoužívají broadcast (nebo jejich broadcast není možné dostat kvůli směrovačům v LAN).
Po stisknutí tlačítka uvidíte tento dialog pro zadání nových hodnot pro posílané broadcasty. Je to stejný typ dialogu jako pro přidání jiných adres serveru CUPS, které se mají kontrolovat.
Tato volba určuje používanou adresu broadcast. Standardně je tato informace posílaná pomocí všech aktivních rozhraní.
HP-UX® 10.20 a starší nedokáže správně zpracovat broadcast pokud nemáte síťovou masku třídy A, B nebo C (nepodporuje CIDR).
Port používaný pro UDP broadcasty. Standardně to je port IPP, pokud to změníte, musíte ho změnit na všech serverech. Podporovaný je pouze jeden takovýto port.
Které servery mají být testovány na tiskárny.
Toto je dialog pro nastavení serveru CUPS pro povolené nebo zakázané pakety při prohlížení z jiných serverů.
Povolit prohlížení:
Zakázat prohlížení:
Pořadí prohlížení:
Dialog pro zadání nové hodnoty adresy jiného serveru CUPS, od kterého se mají akceptovat pakety pro prohlížení. Otevřete ho kliknutím na tlačítko vedle pole Povolit prohlížení:. Je to stejný dialog jako pro přidání „zakázaných“ adres.
Dialog pro zadání nové hodnoty adresy jiného serveru CUPS pro akceptování paketů od tohoto serveru.
Povolit prohlížení určuje masku adres pro přijetí přicházejících paketů pro prohlížení. Standardně jsou povoleny všechny adresy.
Zakázat prohlížení určuje masku adres pro odmítnutí přicházejících paketů pro prohlížení. Standardně nejsou zakázány žádné adresy.
Obě dvě nastavení Povolit prohlížení a Zakázat prohlížení používají následující notaci:
Všechny
Žádné
*.domain.com
.domain.com
host.domain.com
nnn.*
nnn.nnn.*
nnn.nnn.nnn.*
nnn.nnn.nnn.nnn
nnn.nnn.nnn.nnn/mmm
nnn.nnn.nnn.nnn/mmm.mmm.mmm.mmm
Omezení jména/domény funguje pouze když máte zapnuté vyhledávaní jmen hostitelů.
Určuje pořadí porovnávání pro povolení/zakázání.
Dialog pro nastavení časů pro prohlížení serveru CUPS. Obsahuje:
Interval prohlížení
Čekání při prohlížení
Čas mezi aktualizacemi prohlížení v sekundách. Standardně je to 30 sekund.
Nezapomeňte, že informace pro prohlížení se posílá při každé změně tiskárny, takže toto je maximální hodnota mezi aktualizacemi.
Pokud chcete odcházející pakety zakázat, nastavte 0. Tak nebudou vaše lokální tiskárny oznamovány, ale vy stále uvidíte tiskárny na jiných počítačích.
Čekání (v sekundách) pro síťové tiskárny - pokud nedostanete aktualizaci za tuto dobu, tiskárna bude odstraněna ze seznamu tiskáren.
Toto číslo by určitě mělo být nižší než interval prohlížení z jasných důvodů. Standardně je to 300 sekund.
Dialog pro nastavení předávání dále při prohlížení serveru CUPS. Obsahuje nastavení:
Předávání paketů dále
Dialog pro zadání nové hodnoty páru adres pro definovaní předávání dále mezi serverem CUPS a sítí.
Předávání paketů prohlížení z jedné adresy nebo sítě do jiné.
Dialog pro nastavení zabezpečení serveru CUPS pro každé definované umístění. Obsahuje nastavení, které je možné nastavovat jednotlivě pro platné zdroje (nebo místa) serveru CUPS:
Systémová skupina:
Přístupová práva:
Typ ověření:
Třída ověření:
Jméno skupiny ověření:
Šifrování:
Povolené:
Zakázané:
Pořadí:
Platné zdroje (nebo umístění) serveru CUPS jsou:
Kořenové umístění serveru: /
Umístění administrace serveru: /admin
Všechny tiskárny serveru:/printers
Jednotlivé tiskárny na serveru: např. /printers/infotex_P320
Všechny třídy na serveru: například /classes
Jednotlivé třídy na serveru: například /classes/infotex_P320
Pro všechny umístění, pro které není definované vlastní nastavení se použije nastavení „nad ním“.
Například mějme tiskárnu infotec_P450
bez nastavení zabezpečení. Potom je zabezpečení tohoto umístění stejné jako /printers
, které se stará o tuto tiskárnu, protože je to umístění -pod /printers
. Pokud není ani pro /printers
definované žádné nastavení, použije se to pro /
(všeobecné nastavení), o které se stará server. Buď jste si nějaké nastavili sami, nebo se použijí hodnoty z doby překladu.
Jméno skupiny pro Systém
nebo pro přístup k administraci tiskárny. Výchozí hodnoty se liší v závislosti na operačním systému, ale bude to některá z sys
, system
nebo root
(kontrolované v tomto pořadí).
Přístupová práva pro každý adresář plánovače. Umístění jsou relativní ke kořeni dokumentů.
Používat přihlášení:
Žádné přihlášení.
Vykonat ověření pomocí základní metody HTTP.
Vykonat ověření pomocí metody HTTP digest.
Při spojení na rozhraní localhost může klient nahradit lokální ověření certifikátem základním ověřením nebo metodou digest .
Ověřovací třída. Momentálně jsou podporované pouze „Anonym“, „Uživatel“, „Systém“ (platný uživatel patřící do skupiny nastavené jako systémová) a „skupina“ (platný uživatel patříci do zadané skupiny).
Jméno skupiny pro ověření „Skupina“
Určuje, zda se má používat šifrování. To závisí na přilinkování OpenSSL do knihovny CUPS a plánovače.
Možné hodnoty jsou:
Vždy používat šifrování (SSL)
Nikdy nepoužívat šifrování.
Používat TLS aktualizaci šifrování.
Použít šifrování, pokud to požaduje server.
Umožňuje přístup ze zadaného hostitele, domény, IP adresy nebo sítě. Možné hodnoty jsou:
Všechny
Žádné
*.domain.com
.domain.com
host.domain.com
nnn.*
nnn.nnn.*
nnn.nnn.nnn.*
nnn.nnn.nnn.nnn
nnn.nnn.nnn.nnn/mmm
nnn.nnn.nnn.nnn/mmm.mmm.mmm.mmm
Hostitel a doména vyžadují, aby jste zapnuli vyhledávaní jmen hostitelů tak, jako to bylo popsané předtím.
Zakáže přístup ze zadaného hostitele, domény, IP adresy nebo sítě. Možné hodnoty jsou:
Všechny
Žádné
*.domain.com
.domain.com
host.domain.com
nnn.*
nnn.nnn.*
nnn.nnn.nnn.*
nnn.nnn.nnn.nnn
nnn.nnn.nnn.nnn/mmm
nnn.nnn.nnn.nnn/mmm.mmm.mmm.mmm
Hostitel a doména vyžadují, aby jste zapnuli vyhledávaní jmen hostitelů tak, jako to bylo popsané předtím.
Pořadí při zpracování povolení a zákazů.
Zde se popisuje dialog pro nastavení zabezpečení serveru CUPS. Použijeme příklad pro přidání definic bezpečnosti, které jsou jiné než standardní pro zdroj všechny tiskárny
. Pro webový server CUPS to můžete udělat pomocí http://localhost:631/printers/ nebo (vzdáleně) pomocí http://cups.server.name:531/printers/.
První obrázek popisuje všeobecné místo pro toto nastavení. Tlačítka Vybrat, nebo umožňují určit zdroj, pro který chcete změnit zabezpečení.
Toto je dialog pro přidání nového zdroje. Vypadá podobně jako při změně už existujícího zdroje. Zde jsou všeobecné možnosti:
Toto je druhá část dialogu pro přidání nového zdroje. Vypadá podobně i při úpravě už existujícího zdroje. Zde lze definovat masky přístupu k danému zdroji.
Kliknutím na nejlevější ikonu v panelu nástrojů v horní části okna se spustí „Průvodce pro přidání tiskárny“.
Tento průvodce vám ulehčí instalaci nové tiskárny. Momentálně funguje pro CUPS a prostředí RLPR. Počet kroků závisí na aktivním tiskovém subsystému.
Vyberte protokol, který má CUPS používat pro vaši novou tiskárnu. Můžete si vybrat:
Lokální tiskárna (sériová, paralelní, USB)
Vzdálená LPD fronta
Sdílená SMB tiskárna (Windows®)
Síťová tiskárna (TCP, HP®, JetDirect, AppSocket)
Síťová tiskárna s IPP (IPP/HTTP)
Tiskový server
Tiskárna pro sériový fax/modem
Třída tiskáren
Pokud jsou některé volby šedé, nejsou k dispozici. Například nemusíte mít nainstalovaný software pro fax nebo modem.
Obsah následující obrazovky závisí na vašem výběru v předcházející. Pokud znáte detaily, zadejte je pro přímé nastavení sítě.
V ostatních případech může průvodce prohledat síť a pomoci určit, které nastavení je vhodné.
Pokud jste vybrali některé ze síťových spojení (vzdálené LPD, SMB, vzdálený CUPS, síťovou tiskárnu s IPP), můžete nechat prohledat síť. Dávejte si ale pozor, v některých prostředích se to považuje za útok!
V případě SMB použije KDEPrint nástroje balíčku Samba nmblookup a smbclient (proto jej musíte mít nainstalované, aby to fungovalo). Získané informace budou utříděny do stromu.
V případě IPP (port 631) a sítě TCP/AppSocket (Port 9100) se pokusí KDEPrint otevřít daný port a v případě úspěchu poslat na tiskárnu požadavek ipp-get-printer-attribute. Pro novější tiskárny HP® to obvykle funguje, protože podporují AppSocket aj IPP.
Některé tiskárny a výrobci používají jiné čísla portů pro přímý tisk pomocí TCP/IP. Možná budete muset hledat, jaké máte použít. Tlačítko Nastavení v dialogu umožňuje nastavit hledání včetně IP adres, portů a intervalu čekání na odpověď.
Znovu: dávejte si pozor, aby vás nepovažovali za útočníka na vaši síť při použití techniky prohledávání.
Asi nejtěžší část je „Výběr modelu tiskárny“. Před několika roky byla situace velmi těžká, protože skoro nebylo možné najít ovladače. Nyní je těžká proto, protože jich je příliš mnoho, některé jsou ještě nefungující.
Pokud máte aktuální „databázi“ dostupných ovladačů, vyberte výrobce vlevo a potom model vpravo. Toto okno ukazuje všechny nalezené PPD soubory, které má CUPS ve standardním skladě. Sklad PPD souborů je normálně v /usr/share/cups/model/
. Pokud chcete, aby CUPS a KDEPrint nalezl váš ovladač automaticky, uložte ho tam.
Na následující obrazovce uvidíte popis před chvílí vybraného ovladače. Tento popis je získán z použitého PPD souboru.
Pro skutečnou PostScript® tiskárnu nikdy nezkoušejte instalovat soubory PPD z „Foomatic“ nebo „Gimp-Print“, pokud vám takový nabídne. Nebudete spokojeni.Namísto toho najděte originální soubor PPD od výrobce, nejlépe určený pro Windows® NT a ten použijte.
Některé distribuce Linux® dodávají pro CUPS všechny možné kombinace filtrů ghostscript a souborů „foomatic“ PPD, které najdou na internetu. Hodně z nich je dost nepoužitelných, byly vygenerované před rokem, kdy vývojáři na www.linuxprinting.org dělali první experimenty se soubory PPD pro CUPS od jiných výrobců. I když byly označeny jako „Alfa“, začaly žít vlastním životem a teď je najdete na různých místech internetu.
Pokud nevíte, který máte použít, navštivte:
Zde se zeptejte, zda vám někdo může poradit. V budoucnosti by se na http://kdeprint.sourceforge.net měl objevit dokument popisující rozdíly mezi ovladači a modely PPD.
Pomocí tlačítka můžete použít soubor PPD umístěný někde ve vašem systému souborů.
Nyní můžete provést první nastavení ovladače. Nejdůležitější je výchozí velikost papíru. Ve většině případů je nastavená na „Letter“. Pokud doma používáte „A4“ (jako je v ČR obvyklé - pozn. překladatele) a nechcete, aby se vaše první stránka zasekla, musíte tomu nyní zabránit a nastavit správnou velikost.
Vše je připraveno pro testovací tisk. Použijte tlačítko .
Předposlední obrazovka umožňuje vybrat, zda a jaké oddělovací stránky chcete použít pro označení začátku a konce každé tiskové úlohy. Můžete si je vybrat i pro jednotlivé úlohy v dialogu pro tisk.
Pokud potřebujete použít vlastní oddělovací stránky, zkopírujte je do /usr/share/cups/banners/
, aby byly k dispozici při výběru. Musí to ale být soubory PostScript®.
Poslední obrazovka umožňuje zadat jméno pro vaši novou tiskárnu.
Jméno musí začínat písmenem a může obsahovat číslice a podtržítka, maximálně ale 128 znaků. Dávejte si na to pozor, aby jste se vyvarovali podivného chování démona CUPS. Jména tiskáren v CUPS nerozlišují velikost znaků. Požaduje to IPP. Proto jsou jména DANKA_infotec
, Danka_Infotec
a danka_infotec
pro tu stejnou tiskárnu.
Tato kapitola poskytuje pár rád o dalších možnostech nastavení, které nejsou dostupné přes GUI KDEPrint pro CUPS.
Většina často používaných funkcí CUPS je podporovaná v KDEPrint.
Správa tiskáren je podporována: přidání, odstranění, změna, nastavení, test, povolení, zakázání, ...
Správa úloh je podporována: zrušení, pozdržení, uvolnění, přesun na jinou tiskárnu
Tiskové možnosti: plná kontrola poskytovaná CUPS.
Hodně informací o vnitřním fungovaní CUPS je dostupné pomocí webového rozhraní, které CUPS vždy podporuje. Funguje s každým prohlížečem (i textovým). Jednoduše přejděte na http://localhost:631. Pokud jste nový uživatelé CUPS najdete tam odkaz na lokálně dostupnou dokumentaci CUPS v HTML a PDF.
CUPS je dostupný i jiným způsobem než přes KDEPrint: příkazový řádek a prohlížeč jsou dvě základní rozhraní CUPS. Hodně nástrojů pro příkazový řádek umožňuje úplné ovládání CUPS. Webové rozhraní je pouze podmnožina dostupných možností nastavení a ovládání.
To platí i pro KDEPrint. Všeobecně platí, že jak se CUPS vyvíjí, většina nových funkcí je nejprve dostupná pomocí příkazového řádku. Určitě si hned po instalaci přečtěte manuálové stránky pro CUPS, aby jste měli nejnovější informace.
V závislosti na metodě aktualizace pro CUPS možná není váš aktivní konfigurační soubor nahrazen novým a proto váš nový démon CUPS neví, že má používat nové funkce.
Úplný seznam dostupných souborů a manuálových stránek je vždy v CUPS Software Administrator Manual (http://localhost:631/sam.html#FILES. V okně Konqueror zadejte URL man:/lpadmin
a man:/cupsd.conf
pro zjištění nejdůležitějších příkazů a konfiguračních souborů. Přečtěte si klasické UNIX® manuálové stránky, které lze pohodlně zobrazit v okně Konqueror . Najdete v nich zajímavé rady a odkazy na jiné manuálové stránky a dokumentaci.
Zde je způsob, jak zjistit, které manuálové stránky o CUPS máte nainstalované:
kurt@transmeta:~ >
apropos
cups
cups-calibrate (8)- ESP Printer Calibration Tool lpstat (1) - print cups status information cups-lpd (8) - receive print jobs + report printer status to lpd clients classes.conf (5) - class configuration file for cups backend (1) - cups backend transmission interfaces filter (1) - cups file conversion filter interfaces cups-polld (8) - cups printer polling daemon mime.types (5) - mime type description file for cups cupsd (8) - common unix printing system daemon lpadmin (8) - configure cups printers and classes cupsd.conf (5) - server configuration file for cups mime.convs (5) - mime type conversion file for cups printers.conf (5) - printer configuration file for cups mime.convs (5) - mime type conversion file for cups cups-polld (8) - cups printer polling daemon lpstat (1) - print cups status information backend (1) - cups backend transmission interfaces mime.types (5) - mime type description file for cups cupsd (8) - common unix printing system daemon lpadmin (8) - configure cups printers and classes printers.conf (5) - printer configuration file for cups cupsd.conf (5) - server configuration file for cups filter (1) - cups file conversion filter interfaces
Pár příkladů možností, které jsou momentálně podporované pouze při použití příkazového řádku.
Při instalaci (nebo změně) tiskárny pomocí příkazového řádku můžete povolit nebo zakázat použití tiskárny pro některé uživatele:
lpadmin -p
HeidelbergDigimaster9110
-v
lpd:/10.160.16.99/mqueue
-u
allow:kurt,sylvi,hansjoerg
-E
-P
/home/kurt/PPDs/DVHV.ppd
umožní použití této tiskárny (věřte mi: velmi šikovná a velmi profesionální) pouze třem uvedeným uživatelům a zároveň zakázat její použití všem ostatním. Pokud jiný uživatel chce tisknout pomocí serveru CUPS, dostane chybovou zprávu ve smyslu client-error-not-possible.
lpadmin -p
HeidelbergDigimaster9110
-v
lpd:/10.160.16.99/mqueue
-u
deny:tackat,boss,waba
-E
-P
/home/kurt/PPDs/DVHV.ppd
zakáže použití této tiskárny pouze třem uvedeným uživatelům a zároveň povolí jej použití všem ostatním. Pokud chce „zakázaný“ uživatel tisknout pomocí serveru CUPS, dostane chybovou zprávu v smyslu client-error-not-possible.
Momentálně je povolené použít pouze jednu z těchto možností a neexistuje podobná podpora založená na skupinách. Její implementace se plánuje.
Někdy potřebujete pro některé tiskárny zavést kvóty. S nimi můžete určit horní hranici stránek nebo dat, které je možné v dané době vytisknout na dané tiskárně.
Kvóty je možné nastavit pomocí možnosti -o
při instalaci tiskárny příkazem lpadmin nebo potom stejně již pro existující tiskárnu. Toto je částečný návod (který momentálně chybí v oficiální dokumentaci CUPS):
S CUPS můžete mít kvóty pro jednotlivé tiskárny založené na počtu stránek nebo na velikosti souborů.
Kvóty se počítají pro každého uživatele (takže jedna skupina omezení se používá pro všechny uživatele dané tiskárny).
Kvóty zahrnují i oddělovací stránky (pokud se používají).
To znamená: můžete omezit každého uživatele na 20 stran za den pro drahou tiskárnu, ale nemůžete omezit každého uživatele kromě Kurta
nebo root
.
Při nastavení tiskárny je možné zadat možnosti job-k-limit
, job-page-limit
a job-quota-period
.
job-quota-period
nastavuje časový interval pro počítání kvóty (intervaly jsou určené v sekundách, takže den je 60x60x24=86 400, týden je 60x60x24x7=604 800 a měsíc je 60x60x24x30=2 592 000 sekund.)
Aby bylo možné kvóty vynutit, musí být nenulový time-period plus pro aspoň jeden job-limit.
Výchozí hodnota 0 pro job-k-limit
nastavuje, že není žádné omezení.
Výchozí hodnota 0 pro job-page-limit
nastavuje, že není žádné omezení.
Výchozí hodnota 0 pro job-quota-period
nastavuje, že omezení se používají na všechny úlohy, které vytiskl uživatel známý na tomto systému.
Funguje, protože jsou definované time-period plus nebo job-limits nebo oba dva
lpadmin -p
danka_infotec_4850
-o
job-quota-period=604800
-o
job-k-limit=1024
Nastavuje omezení velikosti souboru na 1MB (celkem) pro každého uživatele existující tiskárny danka_infotec_4850
po dobu jednoho týdne.
lpadmin p
danka_infotec_4105
-o
job-quota-period=604800
-o
job-page-limit=100
Toto nastavuje limit 100 stran (celkem) pro každého uživatele existující tiskárny danka_infotec_4105
po dobu jednoho týdne.
lpadmin -p
danka_infotec_P450
-o
job-quota-period=604800
-o
job-k-limit=1024
-o
job-page-limit=100
Toto nastavuje kombinovaný limit 1MB (celkem) a 100 stran (celkem) pro každého uživatele existující tiskárny danka_infotec_P450
po dobu jednoho týdne. Bude použit první dosažený limit.
Nefunguje, protože je definovaná pouze jeden time-period nebo job-limit.
lpadmin
-p
danka_infotec_P320
-o
job-quota-period=604800
lpadmin
-p
danka_infotec_FullColor
-o
job-page-limit=100
lpadmin
-p
danka_infotec_HiSpeed
-o
job-k-limit=1024
Existují různé způsoby jak definovat „raw“ tiskárnu. Jeden elegantní je použit příkaz lpadmin. Jednoduše nedefinujte soubor PPD použitý pro tiskárnu a stane se typem raw:
lpadmin -p
Raw_Danka_infotec
-E
-v
lpd://10.160.16.137/PORT1
Tiskárny typu raw jsou ty, které nemění tisknutý soubor do jiného formátu souborů. To budete potřebovat například při tisku z klientů Windows® pomocí Samba a serveru CUPS na tiskárnu PCL: v tom případě už tiskový ovladač Windows® vygeneruje výsledný tiskový soubor pro cílovou tiskárnu a filtrování přes filtry CUPS by mohlo způsobit pouze problémy. V některých případech (pokud chcete zajistit, že soubor bude poslán na tiskárnu „nezměněn“ systémem CUPS) se příkaz „lpadmin bez PPD“ hodí.
Tato kapitola manuálu pro KDEPrint bude naplněna reakcemi uživatelů. Toto je pouze malý začátek.
Žádný systém není perfektní. Zde jsou některá často zjišťovaná omezení, na která narážejí uživatelé.
Správa tiskáren: základní operace jsou podporované (přidání/odstranění/změna).
Každý uživatel může definovat tiskárny, které chce používat, zadáním hostitele a tiskové fronty. Tiskárny jsou uloženy „pro jednotlivé uživatele“. Tento modul používá nástroj rlpr rlpr.
Standardně použitý modul (například při prvním spuštění).
Obecný modul, který dokáže pouze posílat tiskové úlohy. Není podporována správa úloh ani tiskáren. Má fungovat na velkém množství verzí systému UNIX®: Linux®/LPR, HP-UX®, Solaris, IRIX®. Podporuje i některá rozšíření (jako je chybějící znak pokračování \
v souboru printcap
).
Základní podpora LPR. Modul pro LPRng se vyvíjí, a bude snad k dispozici pro KDE 3.x.
Tento modul umožňuje přímo zadat příkaz pro tisk (podobně jako pro Netscape®). Proto je v tiskovém dialogu řádek pro jeho určení. Hodí se v mnohých případech, například pokud si sami vytvoříte tiskový program.
Můj zaměstnavatel je firma Danka Deutschland GmbH, vedoucí poskytovatel profesionálních systémů digitálního tisku, černobílé i barevné. Danka poskytuje hardware, software, služby a správu. Tam pracuji jako systémový inženýr. Mezi značkami, které Danka nabízí jsou Heidelberg (bývalý Kodak), Canon, Hewlett-Packard®, Hitachi, infotec a Efl.
Moje zkušenosti se systémem Linux® a volně šiřitelným softwarem nejsou příliš dlouhé. Začal jsem si s ním hrát v roce 1999, moje největší zklamání byla ubohá podpora tisku v Linux®. Samozřejmě, jednoduchý tisk fungoval, ale co s oboustranným tiskem, tříděním, sešíváním a jinými krásnými možnostmi, které naše tiskárny podporují? Ani náhodou--aspoň v mém případě.
Začal jsem hledat na internetu. Naštěstí ne o moc později, v květnu 1999, oznámil hlavní vývojář CUPS Mikde Sweet první beta verzi svého fantastického tiskového systému. Po krátkém seznámení mi bylo jasné, že je to přesně to, co jsem hledal.
Můj následující pokus: snaha o to, aby se distribuce Linux® začali o tento nový software zajímat. Mysleli si ale, že už mají to nejlepší, co je možné získat. Je možné, že to bylo proto, že je nikdy nenapadlo, (a hodně vývojářů systémů Linux®) že by měla fungovat i jednotka pro oboustranný tisk-na jejich stolech nikdy nic takové nebylo...
Nakonec jsem po několika pokusech, aby se v tiskových publikacích o systému Linux® zaujímali o CUPS padl do vlastní pasti - jeden editor chtěl, aby jsem já sám napsal sérii článků o této problematice. A tak mě někteří lidé začali nazývat „evangelista CUPS“. Asi se této přezdívky nějak hned nezbavím, když už mě lidé od KDE zatáhli do svých verzí. Ach jo...
Nevadí, CUPS se teď šíří po celém světě a může nakonec zvítězit. Jsem na to trochu hrdý, že jsem k tomu přispíval skoro od začátku.
Mělo by vás to povzbudit. Dokonce i zkušenější uživatelé systému Linux® jsou většinou skeptici. A i v případě, že neumíte skoro vůbec programovat (jako já), existuje hodně věcí, kterými můžete přispět komunitě okolo volně šiřitelného software. A to nejen v rámci projektu KDE... ;-)
Chtěl by jsem poděkovat
Mike Sweet za vytvoření CUPS
Jean-Eric Cuendet za vytvoření kups a qtcups, předchodců KDEPrint
Michael Goffioul za jeho tvrdou práci
Martin Konold za pořádné přemýšlení
Sven Guckes za to, že mě naučil pár věcí o „přežití za terminálem“ (v případě, že tam není KDE ;-)
...hodně dalším, které zde ani nemohu uvést, od kterých jsem se něco naučil
a nakonec: Tom Schwaller za podporu, aby jsem začal „psát dokumentaci“
KDEPrint byl vytvořen na systému pomocí CUPS 1.1.6. KDEPrint byl otestován i na jiných verzích CUPS a nejsou známy žádné nekompatibility. V době psaní tohoto manuálu se objevil CUPS verze 1.1.9 s několika novými funkcemi, které KDEPrint ještě nepodporuje. Samozřejmě máte k těmto funkcím přístup, ale musíte obejít KDEPrint a použít nástroje příkazového řádku CUPS nebo upravit konfigurační soubory ručně. Vývoj KDEPrint bude pokračovat a tento manuál se bude snažit, aby to byl nejlepší zdroj vašich informací.
KDEPrint copyright 2001, Michael Goffioul (goffioul AT imec.be)
This program is licensed under the terms of the GNU General Public License.
Copyright dokumentace 2001, Kurt Pfeifle, (kpfeifle AT danka.de)
This documentation is licensed under the terms of the GNU Free Documentation License.
Překlad dokumentace Radek Vybíral (Radek.Vybiral AT vsb.cz)
Would you like to make a comment or contribute an update to this page?
Send feedback to the KDE Docs Team